Británie po Brexitu: Proč chtějí Britové zpět do EU, když je trápí migrace?
Velká Británie v roce 2016 rozhodla v referendu o vystoupení z Evropské unie. Od té doby se politická, ekonomická i společenská situace na ostrovech výrazně proměnila. Jedním z nejvýraznějších témat posledních let je migrace – právě ta byla jedním z klíčových argumentů pro Brexit. O to překvapivější je, že navzdory silné nespokojenosti s migrací dnes roste mezi Brity touha po návratu do EU. Jaká čísla, nálady a důvody stojí za tímto paradoxem? A co vlastně znamená pro ekonomiku a každodenní život obyvatel Británie?
Jak se změnila migrace po Brexitu?
Jedním z hlavních slibů zastánců Brexitu bylo "získat zpět kontrolu nad vlastními hranicemi". Mnoho voličů věřilo, že odchod z EU povede k omezení migrace, zejména z evropských zemí. Statistiky však ukazují, že realita je složitější.
Podle britského Národního statistického úřadu (ONS) dosáhl čistý přírůstek přistěhovalců v roce 2023 historického maxima – 685 000 osob. Pro srovnání, v roce 2015, tedy rok před referendem, činil tento údaj přibližně 333 000. Výrazně poklesla migrace z EU (z cca 200 000 v roce 2016 na necelých 50 000 v roce 2023), ale prudce vzrostla migrace z jiných částí světa – zejména z Indie, Nigérie nebo Číny.
Vývoj migrace (vybraná léta):
| Rok | Čistý přírůstek migrantů | Migrace z EU | Migrace mimo EU |
|---|---|---|---|
| 2015 | 333 000 | 200 000 | 133 000 |
| 2016 | 336 000 | 189 000 | 147 000 |
| 2023 | 685 000 | 49 000 | 636 000 |
Tato čísla ukazují, že přestože migrace z EU poklesla, celkový počet přistěhovalců vzrostl – a to z velmi odlišných destinací a s jinou jazykovou nebo kulturní výbavou. Pro část britské společnosti je to důvodem k další nespokojenosti.
Rostoucí nespokojenost s migrací mezi Brity
Podle průzkumu agentury Ipsos z listopadu 2023 označilo 60 % Britů migraci za jednu z největších výzev, kterým země čelí. V roce 2016 to bylo 43 %. Nespokojenost je patrná napříč politickým spektrem – znepokojení vyjadřují jak konzervativci, tak labouristé.
Nejčastěji kritizované oblasti:
- Nedostatek dostupného bydlení, které je podle části veřejnosti „zabíráno“ nově příchozími - Tlak na zdravotnictví (NHS) a školství - Pocit ztráty národní identity a soudržnosti - Změny v pracovním trhu, zejména v nízkokvalifikovaných profesíchZajímavé je, že i mezi těmi, kdo v roce 2016 hlasovali pro Brexit, roste pocit, že migrace není pod kontrolou. Mnozí mají pocit, že vláda nedostála svým slibům. Podle průzkumu YouGov z ledna 2024 je 73 % voličů Brexitu nespokojeno s tím, jak vláda migraci zvládá.
Ekonomické i osobní důsledky Brexitu: Proč roste touha po návratu do EU?
Zatímco téma migrace zůstává žhavé, v posledních dvou letech se do veřejné debaty stále silněji vrací otázka vztahu k EU. Důvody jsou hlavně ekonomické a praktické.
Podle analýzy Centra pro evropské reformy z roku 2023 přišla britská ekonomika v důsledku Brexitu o 5,5 % HDP oproti scénáři, kdy by v EU zůstala. Britské firmy čelí vyšší administrativě, zpožděním a nákladům při obchodování se zbytkem Evropy. Export do EU klesl mezi lety 2019 a 2022 o 14 %. Nedostatek pracovníků v některých sektorech (například zdravotnictví, gastronomie či zemědělství) je částečně připisován právě odlivu pracovní síly z EU.
Významnou roli hrají i osobní příběhy. Mnoho Britů si stěžuje na komplikace při cestování, ztrátu práv na práci a studium v EU, nebo na ztížený přístup ke zdravotní péči v Evropě. Průzkum organizace Best for Britain z února 2024 ukázal, že 60 % Britů by dnes hlasovalo pro návrat do EU. Mezi mladými do 30 let je to dokonce 79 %.
Politické nálady: Kdo volá po návratu, a kdo je proti?
Názory na vztah k EU jsou ve Velké Británii stále rozdělené. Zatímco Labouristická strana vede v průzkumech a je otevřenější prohlubování vztahů s EU (například v oblasti obchodu nebo studentských výměn), oficiální návrat do Unie zatím neprosazuje. Konzervativci většinou zůstávají u tvrdší linie, i když i v jejich řadách sílí hlasy volající po revizi brexitového uspořádání.
Nově vzniklé menší strany, například Rejoin EU Party, staví svůj program právě na návratu do Unie. Jejich podpora však zatím nepřekračuje 5 %. Naopak v Severním Irsku a Skotsku je touha po návratu do EU výrazně vyšší než v Anglii – například ve Skotsku by podle průzkumu Scottish Social Attitudes Survey z roku 2023 pro členství v EU hlasovalo 69 % voličů.
Významnou roli hrají média a veřejná debata. Zatímco ještě před 3 lety byla téma "návratu do EU" téměř tabuizované, dnes se o něm otevřeně diskutuje v hlavních televizních debatách či na stránkách deníků jako The Guardian nebo Financial Times.
Srovnání: Hlavní změny v každodenním životě před a po Brexitu
Pro běžné Brity znamenal Brexit nejen změnu v politickém směřování, ale i v každodenním životě. Přehled některých hlavních rozdílů shrnuje následující tabulka:
| Oblast | Před Brexitem | Po Brexitu |
|---|---|---|
| Cestování do EU | Volný pohyb, krátké fronty na hranicích | Pasové kontroly, omezení délky pobytu, delší čekání |
| Práce v EU | Bez víz, stejná práva jako občané EU | Vízová povinnost, omezený přístup k pracovním místům |
| Studium v EU | Možnost studovat za stejných podmínek jako EU občané | Vyšší poplatky, složitější přihlášky |
| Dovoz potravin a zboží | Bezcelní obchod | Celní kontroly, vyšší ceny, zpoždění |
| Přístup k lékařské péči v EU | Evropská karta zdravotního pojištění platila | Omezený přístup, nutnost pojištění |
Tyto konkrétní dopady vnímají Britové v každodenním životě a jsou častým argumentem pro ty, kteří by rádi znovu získali výhody spojené s členstvím v EU.
Budoucnost vztahů mezi Británií a EU: Je návrat reálný?
Přestože v britské veřejnosti roste poptávka po užším vztahu s EU, samotný návrat není jednoduchý. Podle Lisabonské smlouvy by o přijetí musely jednomyslně rozhodnout všechny členské státy EU. Zároveň by musela Velká Británie přijmout stejná pravidla jako ostatní členové – včetně závazku přijmout euro a zapojit se do Schengenského prostoru, což zatím není politicky průchodné.
V krátkodobém horizontu je pravděpodobné spíše prohlubování konkrétní spolupráce (například v oblasti výzkumu, studentských výměn nebo obrany) než plnohodnotný návrat. Odborníci i politici však připouštějí, že pokud se veřejné mínění bude nadále posouvat směrem k podpoře členství, může být otázka „druhého Brexitu“ znovu na stole. Někteří komentátoři odhadují, že do roku 2030 může dojít k zásadnímu přehodnocení současného směřování.
Shrnutí: Proč Brity štve migrace, ale chtějí zpátky do EU?
Britská společnost zažívá v posledních letech nebývalý paradox: i když je migrace jedním z hlavních zdrojů nespokojenosti a byla klíčovým motivem pro Brexit, množí se hlasy volající po návratu do EU. Důvodem je především zklamání z nezvládnuté migrace po Brexitu, ekonomické potíže a ztráta konkrétních výhod, které členství v EU přinášelo. Zatímco politická reprezentace zůstává rozdělená, veřejné mínění se stále více kloní k myšlence, že cesta „ven“ nebyla ideální.
O budoucnosti vztahu mezi Británií a EU rozhodnou nejen politické elity, ale především sami Britové, jejich zkušenosti a priority v každodenním životě.
