Spojené státy americké jsou už více než sto let považovány za světovou velmoc a hlavní garant západního pořádku. Mnoho expertů ovšem v poslední době varuje, že USA ztrácejí svou geopolitickou dynamiku, odhodlání k obětem a ztrácí jasné strategické cíle. Jeden z těchto hlasů, vojenský analytik Andrew J. Bacevich, nedávno v rozhovoru pro The Atlantic prohlásil: „USA nejsou ochotny k obětem a nemají jasně definované cíle, proto pravděpodobně prohrají v klíčových mocenských střetech 21. století.“ Tento článek rozebírá, co tato slova znamenají v současném geopolitickém i domácím kontextu, proč Spojené státy podle některých analytiků ztrácejí schopnost vítězit a jaké to může mít důsledky pro celý svět.
Americká ochota k obětem: Historie versus současnost
Historie USA je bohatá na příklady, kdy země nesla obrovské oběti pro dosažení vítězství – například během druhé světové války. Tehdy Spojené státy mobilizovaly průmysl i obyvatelstvo v rozsahu, který svět nikdy předtím neviděl. Více než 16 milionů Američanů sloužilo v ozbrojených silách a země utratila přes 4 biliony dnešních dolarů na vítězství nad nacismem a militaristickým Japonskem.
V posledních desetiletích však ochota americké společnosti nést oběti rapidně klesá. Výzkum Pew Research Center z roku 2023 ukazuje, že pouze 23 % Američanů podporuje nasazení pozemních sil v případě vojenské krize mimo území NATO. Války v Iráku a Afghánistánu, které v letech 2001–2021 stály USA přes 2,3 bilionu dolarů a na 7000 životů amerických vojáků, u veřejnosti vyvolaly pocit marnosti a frustrace. Podle Gallupova průzkumu z roku 2022 označuje většina Američanů tyto konflikty za „chybu“ a rozhodně odmítá rozsáhlé zahraniční intervence.
Tento trend je patrný i v aktuálních krizích: například v reakci na agresi Ruska na Ukrajině nebo rostoucí napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem je mezi Američany mnohem větší opatrnost a neochota riskovat přímé zapojení.
Strategické cíle: Zmatek, nebo ztráta směru?
Jedním z hlavních argumentů kritických analytiků je, že Spojené státy dnes často jednají bez jasně definovaných strategických cílů. Zatímco v éře studené války bylo hlavním cílem zadržet sovětský expanzionismus a chránit spojence, v 21. století jsou americké priority roztříštěné.
Například v konfliktu na Ukrajině USA opakovaně deklarovaly podporu Kyjevu, ale zároveň vyloučily možnost přímého vojenského zásahu. Podobně v otázce Tchaj-wanu Washington osciluje mezi politikou „strategické nejasnosti“ a rétorikou o podpoře ostrova, aniž by jasně vymezil, jaká by byla odpověď na případnou čínskou invazi.
Vnitropolitické rozdělení situaci ještě zhoršuje. V roce 2023 blokoval Kongres klíčovou vojenskou pomoc Ukrajině i Izraeli kvůli sporům mezi republikány a demokraty. Tato neschopnost jednotné akce v zahraničněpolitických otázkách snižuje důvěryhodnost USA jako globálního lídra.
Porovnání: USA versus soupeři v ochotě k obětem a jasnosti cílů
Je zajímavé srovnat americký přístup se strategiemi hlavních soupeřů, jako jsou Rusko a Čína. Obě tyto země jsou ochotny nést velké oběti a jejich cíle jsou dlouhodoběji a jasněji definované.
| Země | Ochota k obětem (vojenské, ekonomické) | Jasnost strategických cílů | Podpora veřejnosti |
|---|---|---|---|
| USA | Nízká až střední (omezené nasazení, averze k obětem po Iráku a Afghánistánu) | Roztříštěné, často nejasné | Pod 30 % pro rozsáhlé zahraniční akce |
| Rusko | Vysoká (mobilizace, ochota snášet sankce, tisíce obětí v Ukrajině) | Jednoznačné: obnova vlivu v postsovětském prostoru | Kolem 60 % (2023), i přes vysoké ztráty |
| Čína | Vysoká (dlouhodobé investice do armády, ekonomické oběti kvůli sankcím) | Dlouhodobý cíl: sjednocení s Tchaj-wanem, regionální dominance | Nad 80 % podpora vůči vládní politice |
Z dat je zřejmé, že USA mají v otázce strategického směřování a ochoty k obětem slabší pozici než jejich hlavní rivalové. To může mít zásadní dopady na výsledky geopolitických střetů v příštím desetiletí.
Důsledky pro globální rovnováhu sil
Slábnoucí ochota USA k obětem a chybějící jasné cíle mají přímý dopad na globální bezpečnostní architekturu. Zatímco v minulosti byla americká angažovanost zárukou stability, dnes si řada států klade otázku, zda se mohou na Spojené státy spolehnout.
Konkrétním příkladem je situace v Evropě. V roce 2024 se zvýšil tlak na evropské státy, aby více investovaly do vlastní obrany. Německo například v roce 2023 poprvé překročilo výdaje na obranu ve výši 2 % HDP, což je minimum požadované NATO. To by bylo před deseti lety nemyslitelné bez silného amerického tlaku a jasné americké ochrany.
V Asii je situace podobná. Japonsko i Jižní Korea v posledních dvou letech výrazně navyšují obranné rozpočty a zvažují autonomnější strategii obrany, protože si nejsou jisty, zda USA skutečně splní své závazky v případě konfliktu s Čínou.
Mezinárodní společenství tak stále více vnímá, že americká moc již není samozřejmostí a že svět může směřovat ke „světu bez hegemona“. To by mohlo znamenat vyšší riziko regionálních konfliktů a nestability.
Hlas expertů: Proč USA ztrácejí schopnost vítězit?
Andrew J. Bacevich a další experti poukazují na několik hlavních důvodů, proč USA ztrácejí schopnost vítězit v klíčových střetech:
1. $1: Po více než dvou dekádách nepřetržitého zapojení v Afghánistánu a Iráku je americká společnost vyčerpaná a odmítá nové oběti. 2. $1: Hluboké rozdělení mezi demokraty a republikány znemožňuje vytvářet dlouhodobé konsensuální strategie. 3. $1: Rychle rostoucí dluh (v roce 2024 přes 34 bilionů dolarů) omezuje možnosti financování nových rozsáhlých vojenských akcí. 4. $1: Neschopnost USA dotáhnout konflikty do vítězného konce (Afghánistán 2021), nebo nevyjasněné závazky vůči klíčovým spojencům, podkopávají důvěru ve schopnost USA chránit své zájmy. 5. $1: Rusko i Čína mají jasné cíle, více centralizované rozhodování a jsou ochotny nést vyšší náklady — ať už v podobě sankcí, ztrát na životech nebo ekonomických škod.Bacevich například uvádí: „Amerika už nemá chuť ani sílu přinášet oběti pro abstraktní hodnoty. Pokud bude tento trend pokračovat, stane se z USA regionální mocnost, nikoli globální lídr.“
Shrnutí: Co čeká americkou velmocenskou pozici?
Současné trendy naznačují, že Spojené státy čelí zásadnímu dilematu. Pokud nebudou ochotny k větším obětem a nevyjasní si své strategické cíle, mohou skutečně ztratit schopnost vítězit v klíčových mocenských střetech. To by mohlo vést k zásadní proměně světového řádu, kde by USA hrály mnohem menší roli.
Na druhé straně, americká ekonomika je stále nejsilnější na světě, technologický náskok v mnoha oblastech přetrvává a aliance jako NATO nebo partnerství v Indo-Pacifiku zůstávají silné. Klíčovým faktorem tak bude, zda se Spojené státy dokáží vnitřně sjednotit a najít novou vizi, která by znovu motivovala společnost k obětem a jasně definovaným cílům.
Jak ukazuje historie, velmocenský úpadek není nevyhnutelný, ale vyžaduje zásadní změnu přístupu, leadershipu a ochoty riskovat.
