Saunia uspěla se stížností, náhradu zisku z doby pandemie znovu projedná soud
Pandemická opatření zasáhla českou ekonomiku bez rozdílu — od velkých firem po menší podnikatele. Jednou z oblastí, která utrpěla zvlášť citelně, jsou wellness centra a saunové světy. Společnost Saunia, největší provozovatel veřejných saun v Česku, se po vleklých soudních sporech dočkala průlomového rozhodnutí: Nejvyšší správní soud jí dal za pravdu ve stížnosti na postup státu během pandemie. Případ se tak vrací k novému projednání, v němž půjde o náhradu zisku, o který Saunia přišla v době plošných uzávěr. Tento článek přináší přehled klíčových okolností případu, právního i ekonomického pozadí, a možných dopadů nejen pro Saunii, ale i pro další podnikatele.
Saunia a pandemická krize: Kolik šlo skutečně o peníze?
Saunia, která provozuje přes 14 poboček v České republice a zaměstnává více než 250 lidí, byla během pandemie COVID-19 nucena na několik měsíců uzavřít všechny své provozovny. V první vlně (březen-květen 2020) byly wellness centra uzavřena celkem 64 dní, v druhé vlně (říjen 2020–květen 2021) dokonce přes 180 dní. Podle veřejně dostupných údajů dosáhla Saunia v roce 2019 obratu přes 220 milionů Kč. Během pandemie však její příjmy klesly o 62 %, což znamenalo výpadek asi 136 milionů korun za rok 2020.
Ačkoli vláda zavedla programy COVID Nájemné a COVID Gastro, jejichž cílem bylo podnikatelům kompenzovat ztráty, Saunia i další wellness provozovatelé upozorňovali, že tyto kompenzace pokrývaly jen část skutečných ztrát. Zatímco stát přiznal podporu na nájemné a mzdy, o ušlý zisk se firmy musely soudit.
Podstatné momenty soudního sporu: Proč byl verdikt zlomový?
Jádrem sporu mezi Saunií a státem bylo, zda stát ručí za ušlý zisk podnikatelů v důsledku mimořádných opatření. Saunia se odvolávala na zákon č. 82/1998 Sb., který stanovuje odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Soudy v první instanci však argumentovaly, že pandemická opatření byla v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví a že omezení podnikání byla „veřejným zájmem“.
Nejvyšší správní soud (NSS) letos v červnu rozhodl, že je nutné detailněji posoudit, zda kroky státu skutečně odpovídaly zákonným požadavkům, a zda byla přijímána dostatečná opatření na kompenzaci podnikatelů. NSS konstatoval, že nižší soudy nedostatečně prozkoumaly proporcionalitu a přiměřenost zásahu do podnikání. Případ tak vrátil zpět k novému projednání.
Podle NSS je klíčové, zda stát neměl v některých případech poskytnout vyšší náhrady, nebo dokonce uhradit celý ušlý zisk. Tento verdikt může být precedentem i pro další provozovatele wellness center, fitness studií nebo restaurací, kteří se domáhají větší kompenzace.
Jaké jsou aktuální ekonomické dopady na wellness sektor?
Saunia na svém příkladu ukazuje, jak těžký dopad měly uzávěry na celý wellness a volnočasový sektor. Podle Asociace bazénů a saun ČR klesly tržby v tomto odvětví v roce 2020 o více než 70 %. Zatímco v roce 2019 navštívilo české saunové provozy přes 1,2 milionu lidí, v covidovém roce 2020 tento počet spadl na 340 tisíc.
Omezení provozu vedla nejen ke snížení příjmů, ale i k trvalému odlivu zaměstnanců a zvýšeným nákladům na restart podnikání. Podle dat Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR bylo v roce 2021 uzavřeno více než 500 malých wellness a fitness zařízení, která už nebyla schopna obnovit provoz.
Saunia však patří mezi firmy, které dokázaly situaci ustát — i díky rezervám a úvěrové podpoře. Přesto ale firma argumentuje, že bez odpovídajících kompenzací může být její další rozvoj omezen a že jde o precedens pro férové podnikatelské prostředí.
Srovnání: Kompenzace v ČR a v zahraničí
Podpora podnikatelů během pandemie se v jednotlivých státech výrazně lišila. V některých zemích byla náhrada ušlého zisku samozřejmá, v jiných se podnikatelé museli spokojit s příspěvkem na fixní náklady.
| Země | Typ kompenzace | Maximální výše podpory (%) | Podmínky získání |
|---|---|---|---|
| Česko | Nájemné, mzdy, částečně fixní náklady | 40–100 % vybraných nákladů | Pokles tržeb min. 30–50 % |
| Německo | Ušlý zisk, fixní náklady | Až 75 % ztracených tržeb | Přímé uzavření provozu |
| Rakousko | Ušlý zisk, fixní náklady | 70–80 % tržeb | Pokles tržeb min. 40 % |
| Francie | Paušální podpora podle obratu | Až 10 000 EUR měsíčně | Pokles tržeb nad 50 % |
Z tabulky je vidět, že například v Německu a Rakousku dostávali podnikatelé podstatně vyšší a plošnější kompenzace, které pokrývaly i ušlý zisk — tedy to, o co firmy skutečně přišly, nejen část nákladů. V Česku byla podpora často limitována jen na nájemné nebo mzdy a byla časově omezená.
Co znamená rozhodnutí soudu pro ostatní podnikatele?
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je klíčové nejen pro Saunii, ale i pro tisíce dalších firem, které byly během pandemie uzavřeny. Pokud by soud přiznal Saunii právo na plnou náhradu ušlého zisku, otevřelo by to cestu k podobným žalobám pro další podnikatele.
Podle advokátní kanceláře Havel & Partners se nyní v Česku vede přes 800 soudních sporů o náhradu pandemických škod, přičemž jejich celková hodnota přesahuje 4 miliardy korun. Nejčastějšími žalobci jsou právě provozovatelé restaurací, fitness center, wellness zařízení a hotelů.
Je však pravděpodobné, že soudy budou každý případ posuzovat individuálně a budou zkoumat, zda podnikatelé skutečně splnili všechny podmínky pro kompenzace a zda byla opatření státu přiměřená. Případ Saunie ale ukazuje, že šance na úspěch existuje.
Budoucnost kompenzací: Právní i podnikatelské důsledky
Ať už soud rozhodne jakkoli, případ Saunie nastavuje nové mantinely pro vztah státu a podnikatelů v krizových situacích. Právní experti upozorňují, že stát bude muset do budoucna lépe zvažovat jak rozsah restrikcí, tak mechanizmy kompenzací. Přímá náhrada ušlého zisku se může stát běžnější součástí krizového managementu.
Na politické úrovni se debatuje o úpravě zákona č. 82/1998 Sb., aby byl vztah státu a podnikatelů v mimořádných situacích jasněji definován. Podnikatelské svazy požadují, aby stát v případě další krize poskytoval rychlejší a adresnější podporu.
Pro Saunii i další wellness provozovatele bude klíčové, zda získají zpět alespoň část ztracených zisků. Podle posledních údajů se návštěvnost wellness center v roce 2023 stále ještě nedostala na úroveň před pandemií (pokles o 18 % oproti roku 2019).
Shrnutí: co dál s náhradami za pandemii?
Případ Saunie ilustruje, že boj o spravedlivé kompenzace pro podnikatele není u konce. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vrací kauzu zpět, tentokrát však s jasným požadavkem na detailní zkoumání, zda stát skutečně udělal maximum pro náhradu škod. Saunia tak může otevřít cestu k vyšším náhradám nejen sobě, ale i dalším podnikatelům, kteří byli během pandemie postiženi.
V příštích měsících budou soudy rozhodovat nejen o osudu Saunie, ale i o tom, jaká pravidla budou platit pro podobné situace v budoucnu. Výsledek může ovlivnit nejen podnikatelské prostředí, ale i připravenost státu na další krize. Zůstává otázkou, zda budou kompenzace dostatečné – a zda se český model přiblíží těm západoevropským.
