V posledních měsících se v české společnosti rozproudila debata o roli neziskových organizací a jejich případném omezení zákonem. Téma ožilo zejména po výrocích některých politiků a šíření dezinformací na sociálních sítích. Aktuálně ale platí jasné stanovisko ministra spravedlnosti Pavla Blažka a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše: žádný zákon proti neziskovým organizacím nechystá ani vláda, ani jednotlivá ministerstva. O tom, proč se toto téma opět vynořilo, jaká je v Česku role neziskového sektoru, a jaký je skutečný stav věcí, pojednává tento článek.
Jak vznikla fáma o zákonu proti neziskovkám?
Zprávy o přípravě zákona, který by měl omezit nebo dokonce zakázat některé neziskové organizace, se začaly šířit začátkem roku 2024. Někteří opoziční politici a část alternativních médií tvrdili, že vláda údajně připravuje legislativní změny směřující k výraznému omezení činnosti neziskového sektoru. Nejčastěji byla zmiňována inspirace maďarským či ruským modelem, kde v posledních letech skutečně došlo k omezování svobody neziskových organizací, hlavně těch, které se zabývají lidskými právy nebo kontrolou moci.
V české realitě se však jednalo o nedorozumění nebo záměrné šíření nepravdivých informací. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek prohlásil v dubnu 2024 pro Českou televizi: „Na ministerstvu spravedlnosti žádné práce na zákoně omezujícím neziskové organizace neprobíhají. Není to na stole ani u vlády.“ Podobně se vyjádřil i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Naopak, vláda deklaruje, že si cení aktivit neziskového sektoru a jeho přínosu české společnosti.
Neziskové organizace v ČR: Fakta a čísla
Neziskový sektor tvoří v České republice významnou společenskou i ekonomickou sílu. Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2023 v Česku registrováno více než 139 000 neziskových organizací. Z toho drtivou většinu tvoří spolky (přes 127 000), dále pak nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti a ústavy.
Neziskové organizace jsou aktivní ve velmi různorodých oblastech: od sociálních služeb, zdravotnictví, sportu, kultury až po vzdělávání a životní prostředí. Například v roce 2022 poskytovaly neziskové organizace sociální služby více než 400 000 klientům a zaměstnávaly přibližně 120 000 lidí (z toho 52 000 na plný úvazek). V ekonomickém měřítku tvoří neziskový sektor asi 1,5 % HDP České republiky.
Neziskovky také získávají prostředky nejen od státu, ale i z grantů, darů a vlastní činnosti. V roce 2021 tvořily veřejné zdroje asi 41 % celkových příjmů neziskových organizací, zbytek pocházel od soukromých dárců, firem nebo z vlastní činnosti.
Inspirace zahraničím: Maďarsko, Rusko a Česká realita
Obavy z omezování neziskového sektoru v Česku často vycházejí ze srovnání se situací v jiných zemích střední a východní Evropy. Nejznámějším příkladem je Maďarsko, kde byl v roce 2017 schválen zákon požadující po některých neziskových organizacích, které přijímaly peníze ze zahraničí, povinnou registraci a označení veškerých materiálů. V Rusku pak existuje zákon o „zahraničních agentech“, který omezuje činnost neziskovek financovaných ze zahraničí a označuje je za potenciálně nebezpečné pro stát.
Veřejně dostupná data však ukazují, že v České republice žádné podobné kroky neprobíhají. Prezident Petr Pavel v květnu 2024 uvedl: „Neziskový sektor je důležitou součástí naší demokracie a pluralitní společnosti. Je důležité, aby měl prostor pro svou činnost.“
Pro lepší přehled uvádíme srovnávací tabulku:
| Země | Počet neziskových organizací (2023) | Omezení zákonem | Přístup státu |
|---|---|---|---|
| Česká republika | 139 000 | Ne | Podpora, žádné nové restrikce |
| Maďarsko | 62 000 | Ano (zákon 2017, částečně zrušen 2021) | Kontrola, omezení zahraničního financování |
| Rusko | 220 000 | Ano (zákon o zahraničních agentech) | Silná restrikce, sledování |
| Německo | 620 000 | Ne | Podpora, spolupráce |
Z tabulky je zřejmé, že Česká republika se řadí spíše k západoevropskému modelu, kde je neziskový sektor vnímán jako partner státu, nikoliv jako hrozba.
Debata o transparentnosti a efektivitě neziskovek
Stále se však vedou debaty o transparentnosti financování a efektivitě některých neziskových organizací. Kritici často argumentují tím, že část neziskovek je napojena na veřejné peníze, aniž by bylo jasné, jaký je skutečný společenský přínos jejich činnosti. Na druhou stranu se ukazuje, že většina neziskových organizací pravidelně zveřejňuje výroční zprávy, účetní uzávěrky a další dokumenty, které umožňují veřejnou kontrolu.
Ministerstvo vnitra například v roce 2023 provedlo kontrolu více než 300 neziskových organizací, z nichž pouze v 7 případech zjistilo závažnější pochybení. To odpovídá méně než 2,5 % kontrolovaných případů. Kromě toho je možné informace o většině neziskovek dohledat v Registru veřejných rejstříků.
Transparentnost a otevřenost jsou v Česku podporovány také prostřednictvím projektů jako je „Databáze neziskovek“ nebo „Hlídač státu“, kde si může každý občan ověřit, jaké organizace působí v jeho regionu a jak hospodaří.
Neziskové organizace a jejich role v krizových situacích
Význam neziskového sektoru se naplno projevil zejména v krizových situacích posledních let. Během pandemie covid-19 v roce 2020 pomáhaly neziskové organizace například s distribucí roušek, potravinovou pomocí nebo psychologickou podporou seniorům. Podobnou roli sehrály i při zvládání uprchlické krize spojené s válkou na Ukrajině v roce 2022, kdy se do pomoci ukrajinským běžencům zapojily stovky dobrovolníků a desítky organizací. Jen v prvním pololetí roku 2022 poskytly české neziskovky pomoc více než 300 000 uprchlíkům.
Příkladem úspěšné spolupráce státu a neziskového sektoru je projekt „Potravinová banka“, jehož prostřednictvím bylo v roce 2023 rozdáno více než 8 000 tun potravin lidem v nouzi. Neziskové organizace také často suplují tam, kde stát nestačí – například v oblasti domácího násilí, péče o seniory nebo v prevenci kriminality.
Právní rámec a kontrola neziskových organizací v Česku
Činnost neziskových organizací v České republice je regulována několika zákony. Nejvýznamnější je občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), který upravuje vznik, fungování a zánik spolků, nadací, ústavů a nadačních fondů. Dále platí zákon o účetnictví, zákon o veřejné prospěšnosti a další předpisy.
Všechny neziskové organizace mají povinnost zveřejňovat účetní uzávěrky, výroční zprávy a informace o svých statutárních orgánech. Ministerstva, finanční úřady i veřejnost tak mají možnost dohledat, jak organizace hospodaří a zda plní svůj účel.
Navzdory občasným výrokům některých politiků není pravda, že by byl sektor zcela „nekontrolovaný“ nebo že by nebyl pod veřejnou kontrolou. Naopak – systém je nastaven tak, aby minimalizoval možnost zneužití veřejných prostředků.
Shrnutí: Budoucnost neziskového sektoru v České republice
Z aktuální situace a vyjádření představitelů vlády, včetně Pavla Blažka a Ivana Bartoše, je zřejmé, že žádný zákon proti neziskovým organizacím se v České republice nechystá. Přestože se občas objevují návrhy na větší transparentnost nebo efektivnější kontrolu, nejsou na stole žádné návrhy inspirované restriktivními modely z Ruska či Maďarska.
Neziskový sektor v Česku zůstává důležitým partnerem státu i společnosti. Statistiky ukazují, že jeho přínos je nejen sociální a humanitární, ale i ekonomický. Většina organizací pracuje transparentně a pod veřejnou kontrolou. Zkušenosti z posledních let navíc ukazují, že bez aktivní spolupráce státu a neziskovek by nebylo možné zvládnout mnohé krizové situace.
Závěrem lze říct, že fámy o připravovaném zákonu proti neziskovým organizacím nejsou založeny na faktech. Česká republika se nadále drží evropského standardu otevřenosti a spolupráce.
